Psíčci z Ruska

Krátká historie: Při šlechtění barevné bolonky byli použiti francouzská bolonka, Shih-Tzu a Lhasa-apso. Vývoj plemene začal v r.1951, kdy byly založeny sekce "dekorativní kynologie" při klubech loveckých a služebných plemen psů. Přísnou selekcí a výběrem do chovu v leningradském spolku myslivců a rybářů (LODiR) byla vybrána skupina exteriérově blízkých jedinců. Hlavními plemennými znaky byla malá velikost 20-24 cm a velice bohatá srst efektního jednobarevného zbarveni. V r. 1964 byl napsán první standard plemene barevná bolonka. V r. 1966 Kynologická rada při Ministerstvu zemědělství uznala standard plemene barevná bolonka. V r. 1973 dle rozhodnutí sekce pokojových psíků Sverdlovského meziokresního spolku byl založen Moskevský městský spolek milovníků psů (MGOLS). Aktivní šlechtitelská práce a spolupráce s kynology Leningradu přenesla centrum selekce plemene do Moskvy. V 80. letech rostla popularita plemene, zakládají se nové kluby a chovatelské stanice. Vytvořen je národní klub plemene barevná bolonka. Tsvetnaya Bolonka je nové plemeno psíků, které se objevilo po pádu Železné opony, ale jehož původ může asi být datován na začátek 18.století, kdy malý typ psa ze dvora Ludvíka IV., byl darován ruskému panstvu jako dar. Historicky, Rusko nebylo nikdy známo chovy malých psů, kvůli starším ruským postojům z prospěchářství. Obchodníci a farmáři by nikdy nedrželi zvíře, které by nemohli využít na práci. Předci dnešních ruských Tsvetnaya Bolonka se stěhovali do Ruska s Napoleonovou armádou a byli známý jako Francouzská Bolonka. Bolonka jednoduše znamená domácí psíček a Tsvetnaya barevný. Po ústupu Napoleonovy armády v Rusku zůstalo několik chovů, které se stali základnou dnešních Tsvetnaya Bolonka.

History of the Breed.

The history of the Russian colored lapdog, bred in Leningrad, was inseparably associated with the infancy of all dog-breeding in this city. In the early 50-s, a group of enthusiasts led by Zhanetta A. Chesnokova put the goal to breed a national decorative dwarf pet. Among this group, Julia M. Zvonareva, Diana A. Ovcharenko, Galina A. Isayeva could be singled out. It should be mentioned that in general Russian toy-dog breeding had been in a very poor status for a long while, and it had developed in very hard conditions. Here is what respected Zhanetta Chesnokova, who had chaired the pet section of the Leningrad Hunting & Fishing Society (LHFS) for a decade (1961 – 1971), wrote about this: “During the period of the Soviet System, decorative dogs were exhibited at practically every dog show along with other dogs, but the quantity, and more importantly, quality of such dogs at these shows was far from the same. At the first post-war show in 1946, only two pets were represented (a lapdog and a toy-terrier). These figures display the exceptionally difficult conditions under which enthusiasts of decorative breeds started their pet-dog breeding in Leningrad and the rest of out Motherland.” As I said, origin of the Russian colored lapdog breeding goes back to the 50s; to be more precise, 1951, when a group of Leningrad dog-fanciers got the first black lapdog from coupling of a coffee and a white color dogs. The black dog was called Tin-Tin. There were so few suitable by phenotype dwarf dogs available, that a white-color stud Trifon was brought to Leningrad from Hungary, and a coffee-color female lapdog Zhuzhu was bought from a touring then in Leningrad circus. Several attempts were made to add blood of some other foreign dwarf breeds, like the Maltese, Bolognese, Shi-Tzu and a few more. Later on, the black Tin-Tin and Trof produced a coffee-color lapdog Lyu-Lyu, who in her turn, coupled with white Yozhik (Hedgehog) gave two litters, both with black and white puppies. By the end of the 50s, through thorough matching and strict selection based mostly on phenotype and later on the quality of litter, a reasonably homogeneous population has been achieved; it got the status of a breed group.

Historie tohoto plemene.

Historie ruské barevných domácí mazlíček, odchovaný v Leningrad, je nerozlučně spojena s dětství ze všech psů, chov v tomto městě. Na začátku 50-S, skupina nadšenců pod vedením A. Zhanetta Chesnokova dal za cíl plemene národní dekorativní trpaslík pet. V této skupině by Julia M. Zvonarevová, Diana A. Ovcharenko, Galina A. Isayeva být vybrán. Je třeba uvést, že obecně Ruský toy-chov psů byl ve velmi špatném stavu po dlouhou dobu, a to se vyvinulo ve velmi těžkých podmínkách. Zde je to, co respektován Zhanetta Chesnokova, který předsedal pet část Leningrad Lov a rybaření společnosti (LHFS) za deset let (1961 - 1971), psal o tomto: "V době sovětského systému, byly vystaveny v dekorativní psi Prakticky každá výstava spolu s ostatními psy, ale množství, a co je důležitější, kvalita těchto psů v těchto přehlídek zdaleka stejné. Na první poválečné výstavě v roce 1946, byly pouze dvě Domácí představoval (a psíček toy-teriér). Tyto údaje zobrazení mimořádně obtížné podmínky, za nichž nadšenci Uměleckoprůmyslové plemen začalo jejich PET chov psů v Leningradě a zbytek z vlasti. " Jak už jsem řekl, původem ruské barevné psíček chovu sahá až do 50. let, přesněji řečeno, roku 1951, kdy skupina Leningrad milovníci psů získal první černý psíček z tažení kávy a bílé psy. Černý pes se jmenoval Cín-Tin. Tam bylo tak málo vhodné pro psy fenotypu trpaslík k dispozici, že bílá barva stud Trifóne byl přinesen k Leningrad z Maďarska a kávy barvy ženy psíček Zhuzhu koupil z turné pak v Leningradě cirkusu. Několik pokusů bylo předstíral, že přidá krev některých dalších zahraničních trpasličí plemena, jako je Malteze, Bolognese, Shi-Tzu, a několik dalších. Později, černé cín, cín a Trof produkoval kávová barva domácí mazlíček Lyu-Lyu, kdo v ní pořadí, v kombinaci s bílou Yozhik (Hedgehog) dal dva vrhy, a to jak s černými a bílými štěňátka. Na konci 50. let, přes důkladné a přísné odpovídající výběr založený hlavně na fenotyp a později na kvalitu vrhu, je poměrně homogenní populace bylo dosaženo, se dostal status plemene skupiny.